Měření protiskluznosti

Měření protiskluznosti

Měření protiskluznosti podlah, protiskluzové nátěry podlah včetně inspekce a zajištění technických posudků je naše firma připravena zajistit naše odborné služby dle našich interních firemních standardů, směrnic a norem BLASTER®, IICRC™, NWFA™ v rámci naší firmy FLOOR SPECIAL SERVICES®.

Měření protiskluznosti BLASTER® je obchodní ochranná známka a značkový technologický koncept odborně způsobilé prováděcí firmy Floor Special Services® zaměřený na odstranění, přípravu a renovaci podlahových povrchů. Tato značková realizační koncepce přináší maximální profesionalitu v plné součinnosti se zachováním etických, ekologických a jakostních prováděcích standardů včetně smluvní garance poskytovaných služeb zhotovitele.

FLOOR SPECIAL SERVICES® je odborně způsobilou a renomovanou prováděcí firmou s kvalitním zázemím zakládajícím se na odborném vzdělání, teoretických vědomostech a bohaté a dlouholeté praxi prováděných služeb a realizací a spoluprací s významnými institucemi  v rámci ČR, Německu a Rakousku. Hlavním zdrojem odborných znalostí vedoucích pracovníků firmy je studium středoškolských řemeslných oborů včetně dosažení vysokoškolských diplomů.

PROTISKLUZ A VSTUPNÍ INFORMACE

Měření protiskluznosti

PROTISKLUZ je jedna z nejdůležitějších povrchových vlastností podlah, která určuje vhodnost použití vybraného typu povrchové úpravy pro konkrétní prostory a zajišťuje bezpečný pohyb osob.

PROTISKLUZ je jedna z nejdůležitějších povrchových vlastností podlah, která určuje vhodnost použití vybraného typu povrchové úpravy pro konkrétní prostory a zajišťuje bezpečný pohyb osob.

PROTISKLUZ a jeho označení R9 =  úhel skluzu 5 až 10° s doporučeným použitím pro vstupy do domů, terasy, podlahy. Označení R10 -= úhel skluzu 10 až 19° – doporučené použití: toalety, malé kuchyně, sanitární prostory. Označení R11 – úhel skluzu 19 až 27° – doporučené použití: mycí linky, prádelny.

R9 – vnitřní a odpočinkové plochy, kantýny, chodby úřadů, škol, nemocnic

R10 – sklady, malé kuchyně, sanitární prostory

R11 – kuchyně škol, mycí linky, prádelny, vchody a venkovní schody

R12 – velkokuchyně, pracovní jámy, mlékárny

R13 – rafinerie tuků, koželužny, jatka

A, B, C – protiskluz bosou nohou

A – převážně suché chodby, převlékárny, šatny, dna bazénů od 80 do 135 cm
B – veřejné sprchy, ochozy bazénů, brouzdaliště, schody, dna bazénů do 80 cm
C – schody pod vodou, šikmé okraje bazénů, startovací bloky, dna bazénů se sklonem

PROTISKLUZ je na stávajících površích měřen koeficientem smykového tření, tj. zařazuje podle výsledků povrch do těchto skupin:

Třída T1         μ < 0,20                   Povrch extrémně nebezpečný

Třída T2         0,20 ≤ μ ≤ 0,40      Povrch nedostatečně bezpečný

Třída T3         0,40 ≤ μ ≤ 0,75      Povrch bezpečný

Třída T4         μ > 0,75                   Povrch velmi bezpečný

Velice důležité je vědět, že  zhruba 25 % se na celkové pracovní úrazovosti v zemích Evropské unie podílí pracovní úrazy vzniklé při uklouznutí či zakopnutí. Co se délky rekonvalescence postiženého týče, představují tyto úrazy asi 15 % úrazů s absencí zaměstnance v práci trvající déle než 3 dny a 35 % z nich si vyžádá pracovní neschopnost postiženého zaměstnance delší než jeden měsíc.

Protiskluzové parametry podlah a schodů není žádoucí podceňovat a to z hlediska jejich hodnoty protiskluznosti podlah. Jak vybrat povrch podlahy, aby nebyl kluzký a byl bezpečný, je velmi složité. Vybraný design, který se nám líbí u keramických dlažeb, mnohdy nemusí splňovat požadavky norem a předpisů na protiskluznost pro daný prostor.

Klíčovým parametrem při stanovování hodnot proskluznosti keramických, ale i jiných podlahovin je koeficient smykového tření. Koeficient tření (KT) udává odolnost dlažby ve smykovém tření, úzce souvisejícím s trakcí a kluzkostí. Při výběru dlažby z hlediska bezpečnosti pohybu osob s možností uklouznutí jde o velmi důležité kritérium. Z hodnot smykového tření nás více zajímá i KT měřený za mokra vzhledem k použití keramických dlažeb v koupelnách a jiných prostorách, které jsou zatíženy odstřikující vodou.

PROTISKLUZ A JEHO MĚŘENÍ

V České republice se metodika posuzování keramických dlažeb popisuje jako evropská Technická specifikace CEN/TS 16165 v ČSN 72 5191 a ČSN 744505, kde se uvádí několik metod k popisu protiskluzných vlastností dlažeb. Jsou popsány tyto zkušební metody:

Metoda A

Stanovení dynamického součinitele tření, kdy se měří pomocí jezdce pohybujícího se konstantní rychlostí po povrchu dlaždice.

Metoda B

Stanovení statického součinitele tření. Statický součinitel tření se měří určením síly nutné k uvedení do pohybu jezdce z klidové polohy na vodorovném keramickém prvku.

Metoda C

Stanovení skluzu na nakloněné rovině (metoda měření skluzu na lávce). Úhel skluzu se měří pomocí nakloněné roviny, která je nastavována tak, až dojde ke skluzu osoby stojící na nakloněné rovině.Stanovení úhlu skluzu a kluzných vlastností pro mokré a suché povrchy, po kterých se chodí bosou nohou, v souladu s normou DIN 5197 a stanovení úhlu skluzu a kluzných vlastností pro pracovní prostory a plochy s nebezpečím uklouznutí v souladu s normou DIN 51 130 na nakloněné rovině. Tato metoda je schválena ve většině zemí. Výsledkem jsou nám známé hodnoty protiskluznosti dlažeb R9 až R13.

Metoda D

Stanovení protiskluznosti metodou vychýlení kyvadla (Pendulum).

Měření protiskluznosti

Hodnoty protiskluznosti, resp. kluznosti, podle ČSN 744505 Podlahy – všeobecná část jsou upraveny následovně:

Podlahy bytových a pobytových místností udává i pro mokré povrchy:

  • součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo
  • hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30 nebo
  • úhel kluzu nejméně 6 °.

Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že podlaha není kryta před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém provozu.

Podlahy a povrch pochozích ploch části staveb určených pro veřejnost:

  • součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
  • hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 40 nebo
  • úhel kluzu nejméně 10 °.

Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že tyto prostory nejsou kryté před deštěm, musí splňovat podmínky i při mokrém povrchu.

Kritéria protiskluznosti jsou u části staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosou nohou za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max. 1 m široké opatřené oboustrannými madly, schody mimo bazény) následující: – úhel skluzu nejméně 18 °.

Povrchy podlah, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama a které nemohou být zkoušeny metodou úhlu kluzu, musí vykazovat hodnotu výkyvu kyvadla za mokra nejméně 45.

ČSN 72 5191 v tab. C2 pro metodu C, tj. měření na nakloněné lávce uvádí přesnější rozdělení – viz tabulka C2. Pro zkoušku bosou nohou jsou hodnoty v tab. C3. Poznámka: Technický list č. 24 obsahuje ještě příklady požadavků na protiskluznost dlažeb podle použité než ČSN 725191 a ČSN 744505.

Tabulka C2 pro metodu C, tj. měření na nakloněné lávce

Měření protiskluznosti

Vyspělí výrobci ve svých technických pokynech udávají podrobnější údaje o použitelnosti svých výrobků a vydávají souhrnné přehledy požadavků na protiskluznost podlah podle oblasti použití. Současně se snaží uvést i přibližný převod mezi hodnotou součinitele smykového tření a hodnotou R. To je však jen u nových, nepoužitých výrobků. U řady výrobců se však údaje velmi složitě dohledávají v technických katalozích a někdy se vyplatí kontaktovat přímo výrobce nebo hlavního dovozce.

Měření protiskluznosti

 

Popsat chůzi člověka (protože je to tak složitý proces, o jehož napodobení se výzkumníci robotů snažili po celých 20 let, než se podařilo sestrojit robota, který byl schopen imitovat lidskou chůzi) je těžké. Jednotlivé metody stanovení hodnot skluznosti dává specifický náhled o vlastnostech povrchu keramické dlažby. K tomu přistupuje další řada praktických problémů, kdy současné metody jsou do jisté míry nespolehlivé, zejména u nových povrchových úprav dlažeb leštěním nebo lapováním. Každá metoda má svoje výhody a nevýhody. Většinou jde o laboratorní metody, které stanovují hodnoty na nepoužitém výrobku. Složité jsou i kalibrace nebo použití pomocných látek pro navlhčení dlažby, kdy např. doporučení použití přípravku Jar se jeví v normě jako zcela nevhodné, protože tento přípravek je určený po mytí nádobí, a nikoli podlah (jde o zásaditý prostředek, který způsobuje vysrážení nečistot, přípravky pro mytí po-dlah jsou kyselé). Praxe však vyžaduje také měření v konkrétních podmínkách průběhu životního cyklu podlahy, protože je v zájmu uživatele, aby podlaha vykazovala parametry bezpečnosti po celou dobu své životnosti tak, jak to např. vyžadují bezpečnostní předpisy v USA. Měření v průběhu životního cyklu je důležité z mnoha hledisek, např. z hlediska:

  • použitých čisticích prostředků na údržbu po-dlah – mohou výrazně ovlivnit protiskluznost včetně závislosti vlhkosti a teploty;
  • opotřebení podlahy v průběhu užívání.

Měření protiskluznosti

Obr. 1 Ukázka způsobu našlapování na podlahu

Žádná z metod však nekopíruje trajektorii nohy a způsob chůze. Dynamické zkoušky na navlhčeném povrchu zdaleka nenahradí reálný pohyb. Každý člověk má svůj osobitý způsob chůze, resp. našlapování na podlahu (obr. 1). Lze rozdělit způsob našlapování na podlahu na dvě základní skupiny:

  • skupina A – našlapování shora, kdy trajektorie má větší úhel;
  • skupina B, kde trajektorie našlapování je pod nízkým úhlem (viz obr. 1).

To by ještě byla snadná typologie, jenže k tomu musíme přiřadit řadu variant spočívajících v dynamice pohybu člověka (jeho rychlost, hmotnost apod.), druhu podešve a v neposlední řadě typ podlahoviny, kterou je v našem případě keramická dlažba s různými vlastnostmi povrchu, a k tomu nesmíme zapomenout na případné nánosy nečistot nebo jen čisticích prostředků, a to v kombinaci za sucha nebo za mokra (silně navlhčený povrch nebo povrch s kapkami vody). To vše vytváří velmi složitý systém.

V současné době se tento problém řeší v rámci ISO a CEN a je snaha o sjednocení metod. Vývoj metod měření skluznosti podlah pokračuje. Poslední metoda, která je známá jako DCOF AcuTest SM, měří především dynamické tření, což je třecí odpor překonávaný již za pohybu. Jak u statického koeficientu tření (SKT), tak dynamického koeficientu tření (DKT) dochází k prokluzu, pokud se tlačí větší silou, než je síla, které může povrch odolat.

Vědci na univerzitě ve Wuppertalu v Německu studiem osob chodících po šikmých deskách objevili vztah mezi tangenciální silou a vertikální silou potřebnou pro spolehlivou trakci. Poté brali v úvahu mnoho různých kluzných podmínek, různé způsoby lidské chůze po povrchu a mnohaleté nehodové statistiky, aby doporučili německé státní pojišťovně minimální hodnotu DKT za mokra, činící pro podlahové krytiny 0,421.

Jaký je vztah mezi koeficientem smykového tření za sucha a za mokra? Měření prokázala minimální hodnotu SKT za mokra 0,6. Nově požadovaná hodnota vychází z rozsáhlého výzkumu v Evropě a v USA. Bylo provedeno mnoho studií, kdy např. TCNA (Tile Council of North America) v jedné studii zkoušela více než 300 povrchů dlažeb. Na základě toho zjistili vědci z TCNA, že by hodnota SKT za mokra 0,60 měla být v průměru srovnatelná s hodnotou DKT za mokra 0,42. Intenzivní výzkum protiskluznosti byl způsoben tím, že v USA se protiskluznost dlouhá léta nesledovala, na rozdíl od Evropy. Teprve se změnami v technologii výroby dlažeb a nabídkou nových povrchů, které způsobovaly více nehod z důvodu uklouznutí, došlo k intenzívnímu vývoji, protože, jak již bylo uvedeno, některé povrchy vykazují při měření značný rozptyl údajů a tím se došlo k závěru, že současné metody u těchto povrchů selhávají a je nutné najít jiný, spolehlivější způsob zjišťování protiskluznosti.

S přihlédnutím k výzkumu v TCNA a mnohaletému výzkumu v Evropě rozhodl Výbor pro akreditované normy ANSI A108 přijmout další bezpečnostní opatření a revidoval dosavadní požadavky na hodnotu pro SKT za mokra 0,60 a současně potvrdil naměřené údaje metodou DCOF AccuTest pro DKT za mokra v hodnotě 0,42 pro horizontální vnitřní prostory navržené jako pochozí za mokra. Ne všechny dlažby s hodnotou DCOF AccuTest pro DKT ≥ 0,42 jsou však vhodné pro všechny horizontální vnitřní prostory. Kromě povinného přechodu od SKT k DKT dnes norma požaduje minimální hodnotu zkoušky DCOF AccuTest za mokra 0,42 pro keramické dlažby pro horizontální vnitřní prostory navrhované jako pochozí za mokra.

Podle této normy jsou dlažby s hodnotou zkoušky DCOF AcuTest za mokra nižší než 0,40 vhodné pouze pro podlahové plochy, které budou udržovány suché. Do této kategorie obecně spadají leštěné dlažby. Projektant určí typ dlažby vhodné pro konkrétní podmínky daného projektu, s přihlédnutím k typu použití, provozu, odvodnění, jak jsou dlažby profilovány nebo strukturovány, očekávaným kontaminantům, očekávané údržbě, očekávanému opotřebení, pokynům a doporučením výrobce.

Měření protiskluznosti

Měření pomocí metody DCOF AccuTest nelze přímo srovnávat s jednotlivými dlažbami ani korelovat pro jednotlivé dlažby s dosavadními v Evropě uznanými metodami, protože při nich byla použita různá čidla a byly provedeny za jiných zkušebních podmínek a s jinými měřicími přístroji. Pro metodu DCOF AccuTest byl vyvinut nový přístroj BOT-3000, BOT-3000E, GMG 200.

Výhodou tohoto přístroje je možnost použití nejen v laboratoři, ale také v terénu. Protiskluzná a protismyková ochrana podlah je měřena mobilním zařízením GMG 200. Toto jedinečné zařízení a přístroj je schopno důvěryhodně a prokazatelně změřit hodnoty tření a kluznosti povrchů dle technických norem DIN 51131 a EN13893.

Protiskluzná a protismyková ochrana podlah  a její parametry tření a kluzných vlastností, jenž jsou měřeny přístrojem a mobilním zařízením GMG 200 jsou vyhodnocovány na základě vizuálních hodnot protokolárního softwaru zařízení GMG-VD, který graficky znázorňuje naměřené hodnoty kluznosti a tření  povrchu.

Měření protiskluznosti

Pro toto zařízení potřebujeme pouze notebook, jenž bude napojen na zařízení GMG 200 a v rámci softwaru vyhodnotíme měřící a hodnotící kritéria. Program ze strany výrobce umožňuje vyhodnotit transferovaná data z mobilního měřícího zařízení přímo v počítači a tímto způsobem tisknout  a vyhotovovat podkladový certifikační protokol měření kritérií kluznosti a tření jednotlivých povrchů včetně uložení databáze historie měření, která slouží k tomu, aby se dílčí hodnocené povrchy z hlediska jejich životnosti protiskluzných a protismykových kritérií daly kontinuálně vyhodnocovat v průběhu času a jednotlivých měření po dobu životnosti těchto povrchových ochran, úprav, impregnací a nátěrů či mechanického opracování.

GMG 200 měří koeficient smykového tření, tj. zařazuje podle výsledků povrch do těchto skupin:

Třída T1         μ < 0,20                   Povrch extrémně nebezpečný

Třída T2         0,20 ≤ μ ≤ 0,40      Povrch nedostatečně bezpečný

Třída T3         0,40 ≤ μ ≤ 0,75      Povrch bezpečný

Třída T4         μ > 0,75                   Povrch velmi bezpečný

Protiskluzné hodnoty R se v terénu měřit nedají. Zkoušky probíhají ve zkušební laboratoři na nakloněné rovině – viz foto. Lávka se na jedné straně zvedá a jakmile testovací osoba uklouzne, tak se zastaví. Změří se úhel a podle něj se pak povrch zařazuje do skupin:

Měření protiskluznosti

R13 – úhel ˃35°

R12 – úhel 27-35°

R11 – úhel 19-27°

R10 – úhel 10-19°

R9 – úhel 6-10°

Závěrem lze říci, že podlahy nejsou jen o jejich vzhledu, musí vydržet velkou zátěž, být soudržné s podkladem, trvanlivé a vykazovat potřebnou protiskluzovou odolnost. Ve speciálních provozech jako jsou bazény, profesionální kuchyně, nemocnice přibývají oproti bytovému interiéru další požadavky, jaké podlahy musí splňovat.